Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

K POČÁTKŮM KULTURNÍHO VÝVOJE KRAJINY V OKOLÍ

CHOUSTNÍKOVA HRADIŠTĚ

  

(kapitola 4.B.b)

 

 

 

Miloš Vávra

 

Sledovaný mikroregion je na JV okraji Podkrkonoší, dobře vymezitelný širší labskou kotlinou na severu ohraničenou výrazným hřbetem Lesa Království, který je vyzdviženým okrajem křídové tabule (cenomanské kvádrové pískovce). Severně od Choustníkova Hradiště se nachází jeho část – Kocléřovský hřbet s nejvyšším místem celé vrchoviny (Liščí hora, 609 m). Dále k severu pak leží v povodí Úpy historické území Trutnovska a poté hlavní horské pásmo, jako významné zeměpisné rozvodí. Jižní okraj podlouhlé Královédvorské kotliny tvoří výrazný svah Zvičinského zlomu ostře skloněný do labského údolí. Geologickým podložím v Novém lese (k.ú. Doubravice) jsou křemenné glaukonitické pískovce a prachovce spočívající na chloriticko–sericitických fylitech s vložkami grafitických fylitů a zelených břidlic (Ježek 2001, 179). Severozápadní obzor zakončuje kra krkonošského krystalinika, která je místní terénní dominantou (Zvičina, 671 m n.m.).

 

Uvnitř údolí vymodelovaného v pískovcovém podloží tvoří Labe přirozenou osu. Protéká nepravidelně zvlněnou plošinou, která je nejširší v okolí Choustníkova Hradiště. Sprašové pokryvy se vyskytují na pravém břehu řeky a v zemědělském pravěku bývaly preferovány pro svoji úrodnost.

 

Proti proudu kotlinu uzavírá kopcovitý úsek mezi městy Hostinné a Dvůr Králové n. L. V hluboké a úzké soutěsce mezi Labským vrchem (486 m n. m.) a Srnčím kopcem (503 m n.m.), kde byla vybudována v letech 1911–1915 nádrž Les Království (též Těšnovská přehrada, údolní nádrž Bílá Třemešná, délka 7,7 km) jako druhá přehrada na horním Labi (dělení na horní a střední Polabí, které používáme, platí pro labský tok pouze v rámci Čech). Na opačné nejnižší (JV) části sledované kotliny, hned poté co řeka pronikne úzkým údolím mezi Kuksem, Brodem a Heřmanicemi, se krajina rozevírá do širokého středního Polabí sahajícího od Jaroměře až po Litoměřice. Již sám název Brod pak ukazuje na důležitost tohoto místa při vstupu do Královédvorské kotliny ve směru proti toku řeky. Obec Choustníkovo Hradiště se nachází na polovině vzdálenosti mezi hospodářskými oporami královské moci v tomto regionu, mezi městy Dvůr Králové nad Labem a Jaroměří, která stejně jako většina významných východočeských měst náležela ve středověku královně.

 

Téměř do konce 20. století pocházely ze zdejšího území povýtce jednotlivé pravěké předměty, jako téměř jediné případné doklady pobytu člověka a osídlení zdejšího území. Ojedinělé neolitické kamenné nástroje byly již dříve zaznamenány z Kuksu, Stanovic a z Brodu. Pravděpodobně eneolitického stáří je kamenná broušená sekerka z Kocbeře (Borufka 1931, obr. 2, většinou ze sbírek bývalého muzea v Kuksu).

 

V okolí Choustníkova Hradiště se po roce 1980 díky povrchovým průzkumům spolupracovníků Krajského muzea v Hradci Králové tento nepříznivý stav radikálně změnil. Na polích mimo zastavěnou plochu byly podchyceny další nové polohy. Z počátku zemědělského pravěku zatím nadále pocházejí pouze ojedinělé neolitické broušené a štípané předměty. V době bronzové a halštatské (lužická a slezskoplatěnická kultura) se zde zcela jistě rozkládaly vesnické osady. Laténská kultura (Kelti) je opět zastoupena slabě. Až nálezy zlomků keramiky zachované po germánské populaci ukazují na poměrně intenzivní osídlení v mladé až pozdní době římské (3.–4./5. století n. l.). Od střední doby hradištní se zde setkáme s kontinuitou sídlišť slovanského etnika, a to až do středověku. Dvě polohy se nacházejí na JZ svazích pláně se statkem Rýcholka vymezené dolními toky místních potoků (Černý potok, Drahyně; naleziště 1–2). Naleziště č. 3 je situováno na protilehlé svahy nad Černým potokem a Stochovým rybníkem. Jiná poloha byla zjištěna na sprašových půdách u silnice do Vlčkovic (naleziště 6, slezskoplatěnická kult.) nad bývalým přítokem Kladrubského potoka (Sigl – Vokolek 1993).

 

Středověké osídlení (vesnice a od 16. stol. městečko) se nakonec soustředilo do blízkosti návrší, na němž od počátku 14. století stál hrad Hradiště Heřmanův Choustník. Málo zachované zříceniny hradu se nacházejí na SV okraji dnešní obce (naleziště 5). Nejstarší keramické zlomky z výšiny pocházejí z 13. století, více střepů je kladeno do 15.–17. století (Sigl – Vokolek 1993). Dosavadní archeologické prameny tedy zatím nepotvrzují přepokládané starší slovanské hradiště předcházející středověkému hradu (Durdík 1996, 118).

 

S vnitřní domácí kolonizací ve 12. století má souviset rekonstruovaná trasa nejkratší cesty mezi hrady Jaroměř a Hostin Hradec („horní“ Hostinská cesta; Roup 1977). Od přechodu přes Labe v Brodě směřovala přes Hradiště (Choustníkovo) pod Kocbeřemi na dnešní Komárov a na hřeben Lesa Království (V od Huntířova a dále ke Kocléřovu). Poté vedla kolem Hory Sv. Kateřiny do údolí Pilníkovského potoka a přes Chotěvice k pozdějšímu městu Hostinné. Prvně je zmiňována k roku 1316.

 

Stupňující se kolonizační úsilí v Podkrkonoší a dále v horách s sebou přinášelo postupné odlesňování původních porostů. Vedle místní spotřeby při prospektorské činnosti (těžba rud, později sklářství) je i v naší oblasti nutné počítat s organizací dopravy stavebního dřeva po Labi (vorařství) zvláště pro středověká města při řece (Jaroměř, Hradec Králové) a přes Kolín při zajištění důlní činnosti až v Kutné Hoře. Okolní lesy byly rovněž zdrojem suroviny při výrobě dřevěného uhlí a dalších surovin (dehet, kolomaz). Stopy dehtu na zlomcích keramiky z konce 13. století nalezené v sídlištních objektech u Kocbeře při prameništi přítoku Černého potoka (pole SV od hřbitova; Tichý 2002, 388) ukazují, že i rozsah osídlené plochy mohl být větší, než zachycuje dnešní zástavba obce. Osada by byla více rozptýlená a ve větší a těsnější vazbě na přírodní zdroje.

 

 

Obrazek

Archeologické nálezy v okolí Choustníkova Hradiště.

 

 

 

 

LITERATURA

JECH, D., HENDRYCH,  J. a kol. (2007): Kulturně historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště. Průhonice VÚKOZ, v.v.i., s. 134. 

 

 
 

 

 
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko