Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 PŘEHLED  HISTORICKÝCH  DAT  (20.–21. století)

(kapitola 4.B.e)

 

Věra Vávrová

 

1901

- zbourán zámek (lázně) v Kuksu

1903

- sochař Josef Maudr se postavil za záchranu soch v Novém lese „kamenné pohádky“

1904

- jednání o plastikách v Kuksu v Zentral-Komission für Erforschung und Erhaltung der Kunst und Historischen Denkmale ve Vídni návrhy opatření

- založena firma Jeschke (1906 rozšířena) na stuhy a mechanická tkalcovna

1907

- úpravy terénu kolem soch, konzervační práce na sochách v Betlémě

1914–1918

- První světová válka

1921

- dopis zemského konzervátora Ministerstva školství a národní osvěty, ve kterém upozorňuje na menší práce nutné v areálu Betléma, zřízení menšího rigolu a odstranění stromu z pisciny

- Jan Kropáček popsal prostor, kde stála poustevna sv. Antonína. „Kde stála poustevna sv. Antonína poznáme z nápadného menšího návrší. Kopáním bylo také zjištěno zdivo. Z vodotrysku v zelinářské zahradě, zachována jen kamenná mísa. Z vodotrysku jižně od poustevny nalézáme dnes prohlubeň, v níž kopáním byla zjištěna podezdívka pod kamennou mísu.“ Jan Kropáček rovněž uvedl, že kopáním na místě, kde se předpokládá, že stála kaple Povýšení sv. Kříže, je možno odhalit její základy

1923

- velké kácení stromů napadených mniškou v Novém lese; protokolární zpráva administrátora G. Sweerts-Šporka o stavu „uměleckých pokladů“ v Betlémě; zpráva sochaře O. Gutfreunda o stavu plastik

- zřízen ochranný plot kolem soch nákladem velkostatku Kuksu

1924

- Klub turistů ve Dvoře Králové vyzval architekta J. Kumpána (předtím projektoval Lipanské návrší) k vypracování návrhu na „sadovnickou úpravu zanedbaného Betléma“

1925

- zřízení kanálu u Jakobovy studny

1926

- výměna části pozemku za sochami v Betlémě posunutí hranice k jihu

-  architekt J. Kumpán vypracoval projekt na parkovou úpravu areálu Nového lesa; jak napsal v dopisu ze dne 20.7.1924 adresovaném Státnímu památkovému úřadu, měl být pozemek, po odstranění stromů napadených mniškou, sadovnicky upraven; po osobní prohlídce však arch. J. Kumpán navrhl úpravu vegetace přizpůsobenou tamnímu okolí Nového lesa; Státní památkový ústav se k ní kladně vyjádřil až v roce 1932 a nakonec nebyla realizována

1929

- vichřice způsobila rozlomení koruny buku u jeskyně s Narozením Páně, po debatách zbytek stromu poražen

1930

- Kuks měl 429 obyvatel, z nichž byla třetina Čechů, ostatní Němci

- Státní památkový úřad nesouhlasí s návrhem Josefa Kumpána na úpravy v Betlémě a požádal arch. Kumpána o přepracování projektu

zač. 30.let

- ze dna Labe vytaženo torzo sochy, kterému chyběla horní polovina těla; podle místní tradice však zůstal ve vodě další fragment, údajně horní polovina těla této sochy; torzo, které do odborné literatury uvedl J. Wagner (1937, 280) patrně představuje torzo sochy Zarmoucené Hagar, umístněná byla nejpravděpodobněji mezi poustevnou sv. Pavla a studnou Jákobovou

1932

- vysázení modřínové aleje od stěny Narození Páně ke Stanovicům; vyčištění místa, kde měl být realizován návrh architekta Kumpána

1933

- poškození soch v Betlémě

1935

- zpracování popisu soch v Betlémě akad. sochařem Josefem Wagnerem

1936

- odstranění opěrné zdi při reliéfu Příjezd tří králů

- konzervace soch v Betlémě Josefem Wagnerem, fotografování Josefem Sudkem; z dopisu téhož napsaného r. 1954 vyplývá, že  byly odstraněny vrstvy hlín a humusů nad grotou u Narození Páně i jeskyně Garinovy až na vlastní jádro horniny, aby bylo zamezeno růstu jakékoliv vegetace

1937

- nález fragmentu Braunovy sochy (z Betléma?) v Labi

1938

- na výstavu Pražské baroko v Čechách 17.–18. stol. odlity některé sochy z Betléma

1939

- finanční ocenění památek v Kuksu i Betlémě provedl Státní památkový ústav pro Ministerstvo vnitra; podle dobrozdání J. Wagnera byly památky v Betlémě i stav odtoků vody v dobrém stavu

1938–1945

- Mnichov a 2. světová válka Kuks a Betlém součástí Velkoněmecké říše, v Hospitálu zřízen domov mládeže

- nevhodné restaurování soch a nahrazování kopiemi

1950

- převzetí klášterního objektu Kuks a Hospitální nadace F. A. Šporka od původního majitele a odevzdání Národní kulturní komisi pro správu kulturního majetku v Praze, v Hospitálu zřízen domov pro přestárlé

1951

- v dopisu konzervátora pro státní památkovou péči ve Dvoře Králové konstatován špatný stav památek v Betlémě

1952

- návrh arch. Břetislava Štorma na architektonickou a sadovou úpravu areálu Kuksu a Nového lesa; zápis o odevzdání Braunových skulptur i s příslušnými nemovitostmi do správy a užívání Ministerstvu školství, věd a umění přiložen seznam

1954

- popis stavu památek v Betlémě od sochaře Josefa Wagnera; zahájení konzervačních prací a restaurování

1955

- restaurování pokračuje pod dohledem sochaře Antonína Wagnera

- vyhořelo jihovýchodní křídlo špitální budovy

1957

- zemřel sochař Josef Wagner

- A. Wagner pokračuje v restaurování soch ve špitální zahradě

- Ing. arch. A. Kudrnáč pověřen vypracováním projektu na generální asanaci objektu Hospitálu

1958

- usnesením lidového soudu civilního převeden v Praze majetek Hospitální nadace na Československý stát

- zápis z jednání o zásadách památkové úpravy a ochrany prostoru Nového lesa ze dne 18. července; bylo dohodnuto, že na jižní straně areálu bude provedeno oplocení tyčkovinou do betonových pilířků, kdežto na straně severní postačí oplocení drátěným pletivem, které lze v případě pozdější revize hranic snadno přenést

1959

- zpráva Antonína Wagnera o stavu soch v Betlémě

1960

- restaurování reliéfu sv. Františka z Assisi v lese u Stanovic Antonínem Wagnerem

1961

- A. Wagner podal zprávu o restaurováni sochy poustevníka Onufria; vzhledem k tomu, že během dešťů stála kolem plastiky poustevníka Onufria voda, bylo nutné odvodnění povrchovým žlábkem

1964

- sousoší Klanění Pastýřů a Příchod Tří králů, Betlém, katastrální území Stanovíce u Kuksu zapsány mezi kulturní památky

1967–1968

- jednání o úpravách v Betlémě včetně úprav terénních

1970

- návrh na zřízení památkové rezervace Betlém a prohlášení areálu Betléma za Národní kulturní památku

1974

- opět zadán projekt SURPMO na asanaci Hospitálu pod vedením Ing. arch. J. Petříčka

1979

- stavebně historický průzkum SURPMO

1981–1983

- nepovolené mechanické očišťování soch v Betlémě žáky UMPRUM a jiných škol

1984

- pracovní seminář a vědecká konference k 300. výročí narození M. B. Brauna

- vypracování expertízy na postup při konzervování a restaurování uměleckých děl v Betlémě

1985

- další průzkumy soch a jednání o zabezpečení celého areálu Nového lesa: Státní ústav památkové péče, Státní restaurátorské ateliéry

- byl proveden archeologický výzkum u sochy poustevníka Onufri a před reliéfem Klanění pastýřů a Příchodu tří králů a pravděpodobně i v prostoru SZ od skály s obrazem Útěku do Egypta NPÚ v Pardubicích; přesto, že výzkum nebyl směrován do prostoru Studny Jákobovy, jeden ze závěrů výzkumu zněl, že „úroveň terénu je uměle upravena ve směru od západu k východu a u studny Jákobovy dosahuje zvýšení až 1,4 m“

1992

- obnova zahradního parteru Hospitálu v Kuksu za vedení J. Vaňka dle návrhu arch. Pecánkové z  r. 1973

1995

- areál Hospitálu v Kuksu vyhlášen Národní kulturní památkou

1996

- proběhla první fáze geofyzikálního průzkumu v areálu Betléma, jehož cílem bylo stanovení reliéfu podložních hornin (cenomanské pískovce) v bezprostředním okolí historických objektů

- Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK, Archeologický ústav AV ČR Praha a geodetická skupina PÚ Pardubice provedly geofyzikální zaměření areálu; toto měření přineslo nové poznatky o původním terénu  a rozsahu i mohutnosti druhotných navážek zeminy

-   zpracována studie zahradních úprav nádvoří a u východního křídla Hospotálu Ing. arch. Otakarem Kučou

1998

- proběhla archeologická sondáž před reliéfem Klanění pastýřů a Příchodu tří králů; před východním okrajem pískovcového bloku s reliéfem Klanění pastýřů a Příchodu tří králů byla přibližně po spádnici položena sonda dlouhá 16 m a široká 1,2 m; postupným odkrýváním jednotlivých vrstev se dospělo k podloží; oba profily vykazovaly přibližně shodnou stratigrafickou situaci

1999

- areál Betléma v Novém lese u Kuksu vyhlášen Světovým památkovým fondem (The World Monuments Fund) za jednu ze sta nejohroženějších památek světa pro rok 2000/2001

2000

- zpracován základní průzkumový elaborát – pasport přírodní složky areálu Betlém, jehož autorem je Ing. arch. Otakar Kuča a Ing. Antonín Marián Svoboda

- pokračoval archeologický výzkum Nového lesa v ploše před reliéfem Klanění pastýřů a Příchodu tří králů a sondáž kolem Studny Jákobovy

2000–2001

- pokračoval nedestruktivní geofyzikální průzkum areálu Nového lesa

2001

- Betlém vyhlášen Národní kulturní památkou

- pokračoval aktivní monitoring areálu Nového lesa, jenž byl zajišťován odbornými pracovníky VŠCHT Praha

- provedeny blíže nepopsané terénní zásahy při odvodňování prostoru plastik při centrální komunikaci

- zrealizoval Hydrotrend Trutnov (Petr Tichý) hydrogeologický průzkum pro návrh odvodnění sochařských děl v Novém lese u Kuksu

2002

- archeologický výzkum areálu Betléma v Novém lese u Kuksu SPÚ v Pardubicích

- terénní práce v areálu Betléma v Novém lese u Kuksu podle studie, kterou zpracoval Agroprojekt Litomyšl, s.r.o,; vzhledem k destruktivitě zásahů provedených v rámci realizace této nedoporučené studie, byly s okamžitou platností zastaveny veškeré terénní práce v areálu Nového lesa

2003

- v Betlému v Novém lese se uskutečnilo místní šetření, v rámci kterého se stanovily další kroky vedoucí k odstranění nepovolených zásahů v terénech před centrálním reliéfem

2004–2006

- pokračuje nedestruktivní průzkum a dokumentace areálu Nového lesa, včetně zaměření jednotlivostí pomocí GPS

 

 

LITERATURA

JECH, D., HENDRYCH,  J. a kol. (2007): Kulturně historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště. Průhonice VÚKOZ, v.v.i., , s. 134.

 
 

 

 
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko