Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

PŘEHLED  HISTORICKÝCH  DAT  (17.–19. století)

(kapitola 4.B.e)

 

 

Věra Vávrová 

 

1664

- Generál císařské jízdy Jan Špork koupil panství Choustníkovo Hradiště od bádenského markraběte Leopolda Viléma

1684

- F. A. Špork převzal správu zděděných statků: Lysá n. Labem., Choustníkovo Hradiště, Konojedy a Malešov

1694

- potvrzeny léčivé účinky pramene v Kuksu

1695 (1692)

- začátek fungování lázní

1696

- vyšla kniha K. V. Kirchmeyera, Uralter Kukus-Brunn… s podrobným popisem

- F. A. Špork vydal zakládací listinu kláštera a špitálu milosrdných bratří (1699 schválil císař)

1697

- uzavřena první fáze úprav lázní

- stavba kaple Nanebevzetí P. Marie schválena hradeckým biskupem

1700

- založení letohrádku s kulečníkem a holubníkem

1701

- svěcení kaple Nanebevzetí P. Marie

- založení poustevny sv. Františka Serafínského, kam přišel 14.7. první poustevník Kristián Košer

1702

- vlastní stavba (úprava?) kaple Nanebevzetí P. Marie

1703

- vykupování pozemků k docelení areálu (cesta k závodišti, letohrádku a holubníku a louka u Labe při eremitáži sv. Františka)

- dokončení letohrádku s kulečníkem a holubníkem

1704

- obora osazena 28 daňky

- dokončeno 10 nových domků

- pokračovaly práce na čihadlech a rokolech

1707

- na lázeňské straně zřízení 2 fontán v nově upravených zahradách po straně lázeňského domu

- stavba 2 kamenných domků pod nimi

- současně asi úprava lázeňského vodovodu: rozvod vody do dalších potrubí

- uzavřen kontrakt s pražským italským stavitelem Netollou a Alliprandim na stavbu kostela

1708

- dokončeny 2 kamenné domky pod lázněmi

1709

- výstavba průčelí kostela Nejsvětější Trojice

- předjarní povodeň strhla 2 mosty ve Stanovicích a u eremitáže sv. Františka a „římskou“ sochu s podstavcem

1710

- zastřešení kostela a osázení plastikami a vázami

- budována dvoupatrová budova lázní z „čistých kvádrů“

1711

- vystavena další zakládací listina kláštera a špitálu milosrdných bratří (císař za života Šporka neschválil)

- zmínka o 7 fontánách u lusthauzů a dalších vodních dílech (viz legenda Birckhartovy rytiny)

1712

- přenesení ostatků generála J. Šporka z Lysé do krypty nového kostela

- vydání díla M. Vogta “Das jetzt lebende Königreich Böhmen…“

1713

- vznik dvou řad trpaslíků na závodišti

1715

- vyšla oslavná kniha o F. A. Šporkovi „Roxas“, Leben eines herrlichen Bildes…s rytinami

1716

- klauzurní zeď kolem zahrady s fontánou, márnice a kostnice byly téměř dohotoveny

1717

- F. A. Špork koupil od města Dvůr Králové les, který sousedil s Choustníkovým Hradištěm; od té doby zde nazýváno Nový les

- slavnostní vysvěcení kostela na den narozenin císařovny 20.8. divadelním vystoupením komediantů

1718

- druhé vydání Kirchmeyerova spisu

- založení dvou eremitáží v Novém lese sv. Antonína Poustevníka a Pavla Thébského

1719

- vznik řady plastik Ctností a Neřestí od M. B. Brauna a jeho dílny

- F. A. Špork objednal u rytce A. Birckharta grafické znázornění Herkommana

1720

- dokončena poustevna sv. Antonína a sv. Pavla

- vydán spis tzv. Stillenau G. C., Leben eines Herrlichen Bildes… s rytinami pousteven sv. Pavla a sv. Antonína

- zahájena stavba poustevny sv. Brunona “za Hradištěm v lesích“

- postavena při stanovickém mostě kaple Nejsvětější Trojice

- vztyčení Herkommanovy sochy

- začátek stavby Filozofického domu

po r. 1720

- vznik reliéfu Stigmatizace sv. Františka Serafinského ve stanovickém lese

1721

- dokončení poustevny sv. Brunona včetně zahrady, kuchyně a chléva, na cestě k ní zřízen letohrádek

1722

- Hancke vydal ve Svídnici Beschreibung…an der Elbe gelegenen Kuckus-Bades…

- ukončena stavba Filozofického domu

- vznik kukského Bonrepos pro lov, střelbu a čižbu

1723

- česká korunovace císaře Karla VI.

- M. H. Rentz, „malá“ veduta Kuksu

 

- na jaře dopravena zvěř do Kuksu

- F. A. Špork navštívil Adršpašsko-teplické skály

1722–1724

- pravděpodobný vznik reliéfu Vidění sv. Huberta v Novém lese

1724

- zahájení stavby eremitáže sv. Jiljí v kukské oboře na výšině

- v kukské oboře kopán přístup k vodě a poměrně silný pramen vody sveden na prostranství před hostincem

- M. H. Rentz, „velká“ veduta Kuksu

- zřízení kolny pro panské vozy, přestavba hostince nad lázněmi

- vybudováno „theatrum v živém lese“ v Hubertově údolí

1725

- rozhodnutí jezuitů z Žírče o postavení Kalvárie na výšině jižně od Žírče v sousedství Nového lesa; od Kalvárie měla vést alej do Žírče, v jejíž trase stála část pozemku Nového lesa; F. A. Špork zase žádal o vysazení aleje ke Kalvárii od poustevny sv. Pavla (přes pozemek žirečského sedláka); téhož roku podepsána smlouva  o výměně pozemků

1726

- začátek sporu s jezuity

- toho roku již byla hotova socha sv. Maří Magdaleny, sv. Jana Křtitele a poustevníků Juana Garina a Onufria

- v Hubertově (Mariánském) údolí se budoval letohrádek s jídelnou

1727

- pravděpodobně zahájil sochař M. B. Braun práci na reliéfu Klanění pastýřů

1729

- zahájena stavba kaple Povýšení sv. Kříže poblíž poustevny sv. Pavla – podnět ke sporu s Královéhradeckou konzistoří

- již dokončeny plastiky Krista a Samaritánky u studny Jákobovy a socha sv. Jeronýma v jeskyni

- zmíněna řezba Ukřižovaného s dvěma lotry zavěšená na stromě asi u sv. Jeronýma, dále různá zobrazení vyřezaná do stromů vedle cesty

- v červenci razie na rozkaz císaře v Kuksu, zabaveny knihy ze špitálu a z Filozofického domu, několik lidí uvězněno; zabavena byla také knihovna v Lysé a v pražském paláci Šporka

- v srpnu výlet Šporka na Sněžku

1730

- F. A. Špork nechal přeměnit Herkommana na Goliáše

po r. 1730

- na skálu na západním konci Nového lesa P. Brandl namaloval obraz Útěk sv. rodiny do Egypta

1731

- jednání o náhradě za nové aleje a o hraničních kamenech s žirečskými jezuity

- téhož roku káceny nové aleje; zahájena stavba Kalvárie; vyúčtování prací za Narození Krista, basreliéf Ježíšek, Marie, Josef a pastýři

- vznik „Aleje sedmi studánek"

- v květnu navštívila představená anunciátek z Choustníkova Hradiště Kuks a prohlédla si Mojžíšovu studnu, Filozofický dům a „ráj“

- vznik sochy P. Marie pro Hubertovo (Mariánské) údolí

- nové vydání Hanckeho spisu v Lipsku

1732

- vyúčtování za sochu Křesťanského vojína a dalších prací na Narození Páně od M. B. Brauna, sochy zarmoucené Hagar na poušti

- vysvěcení kaple Povýšení sv. Kříže hradeckým biskupem

- osazení zvonkohry v sále zámečku varhanářem F. Röderem

- hotovy řezby na stromech v Hubertově údolí

1734

- návštěva sedleckého opata, který nechal v besídce a u Polyféma postříkat své duchovní a sloužící

1738

- zemřel F. A. Špork (*1662) a M. B. Braun (*1684)

1739

- přenesení správy šporkovského panství a přestěhování nástupce F. A. Šporka F. K. Sweerts-Šporka s manželkou Kateřinou do Lysé n. L.

- potvrzení nadační listiny pro panství Choustníkovo Hradiště Karlem VI. a vtělení do zemských desek

- Špitál milosrdných bratří byl rozšířen o nemocnici

1740

- velká povodeň v Kuksu

- snad přenesena socha „velkého“Miles Christianus z Nového lesa do špitální zahrady

1742

- přenesení sochy P. Marie z Hubertova údolí do Velké Bukoviny

1743

- začátek činnosti kláštera milosrdných bratří

1744

- Řád milosrdných bratří převzal hospodářskou správu administraci nadace

1745–1747

- stavba východního nemocničního křídla špitálu a jihozápadního hospodářského křídla

1748

- proražení průjezdu ve východním křídle špitálu

1754

- vznik obrazu – mapy panství Choustníkovo Hradiště

1757

- válka o dědictví rakouské – vojsko v Kuksu

- v Kuksu vypukla epidemie tyfu; zemřela při ní nejen většina ze 6 000 vojáků, kteří si v Hospitálu a v obci léčili svá zranění z bitvy u Lojhen, ale také většina obyvatel obce

1761

- válka o dědictví rakouské; v Kuksu byl oddíl 6 000 kozáků, které císařovna Kateřina poslala na pomoc pruskému králi; tábořili u nové kaple v horním Kuksu; jejich stany se rozprostíraly až proti vlčkovickému poli

1775

- povodeň v Kuksu; most opět padl za oběť; byl nahrazen státním „plášťovým“ mostem a inundačním, z kaplí zůstaly jen dvě

1778

- K. J. Biener von Bienenberg navštívil Kuks, Betlém a Hubertovo údolí, které důkladně popsal ve svém díle Versuch über einige merkwürdige Alterthümer in Königreich Böhmen

1778–1780

- rokoková přestavba špitálu

1778–1779

- severovýchodní Čechy obsazeny pruskou armádou; nad jižním okrajem Nového lesa v linii nad sochami zřídila rakouská armáda obranná palebná postavení; také Kuks byl obsazen vojskem; tábořil zde uherský regiment; velitelství bylo 6 týdnů v zámku

1780–1783

- dokončení vojenského mapování Čech – tzv. Josefské; práce v Čechách probíhaly 1764–1768

1780–1789

- budování pevnosti Josefov

- zrušena kaple Nanebevzetí P. Marie nad kukským pramenem za zámkem

- obě poustevny v Labském údolí a poustevna před kamenným mostem ve Stanovicích byly sneseny

- jednání o vybudování pevnosti na místo špitálu a jeho přenesení do Nové Paky; po jedenáctiletém sporu z toho sešlo

1790

- vydání Topographie des Königreichs Böhmen Jaroslava Schallera, 15. díl.; Kuks se 60 popisnými čísly charakterizuje jako místo s chladnými lázněmi, zámečkem, s kaplí Nanebevzetí P. M., klášterem milosrdných bratří a špitálem, ve kterém je ročně pečováno o 500 až 600 nemocných; dále popisuje Kuks, Betlém a také Hubertovo údolí; vedle popisu plastik v Betlémě uvádí, že v blízkosti je pramen a jeho tok je umělecky pojednán různými kašnami…; v jiném lese vzdáleném 1 míli zv. Bukovinský jsou různé plastiky v alejích ve tvaru kříže částečně ze stromů vyřezané   a umělecky provedené a malované, jsou již 60 let staré, ale stále v dobrém stavu; říká se, že v tomto lese svatí rostou na stromech; tyto plastiky doposud přes opakovaný pruský vpád v Čechách ani v nejmenším nebyly poškozeny

1801

- Prior Benignius Roth nechal ve větší míře přestavět konvent – dotklo se pouze západní budovy

1821

- zpustlá a neobývaná budova hraběcí rezidence s lázněmi (zámeček) byla částečně opravena a tím zabráněno podle Sommera úplným ruinám

- znovupostavená budova se měla stát přádelnou a k tomuto účelu byla stržena čelní zeď, také lázně zrušeny

1836

- vydání statisticko-topografického popisu Království českého J. G. Sommera, kde popisuje také nadační panství Choustníkovo Hradiště

1848

- Správní úřad z Kuksu musel být dle soudní příslušnosti přemístěn do Dvora Králové

1856

- postavena tkalcovna hedvábí

1857–1858

- budování železniční trati Jaroměř Liberec se zastávkou v Kuksu a tím oddělení Nového lesa od Kuksu

1866

- Prusko-rakouská válka boje na území panství Choustníkova Hradiště; nejdříve tudy táhlo rakouské vojsko a při ústupu spálilo most; den poté pochodoval nepřítel a rekvíroval, co se mu hodilo

1874

- sochař B. O. Seeling zpracoval posudek o stavu soch v Kuksu

1881–1884

- B. O. Seeling provedl opravu některých soch

1884

- špitál v Kuksu uznán za světský ústav vrchní dozor nad hospodařením získalo místodržitelství

1888

- vybudována železniční zastávka Žireč

1898

- ustavující schůze místního odboru Klubu českých turistů

1899

- Klub českých turistů  jednal se správou panství o možnosti oplocení Braunova sochařského areálu v Novém lese

 

 

LITERATURA

JECH, D., HENDRYCH,  J. a kol. (2007): Kulturně historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště. Průhonice VÚKOZ, v.v.i., , s. 134.

 

 
 

 

 
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko