Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

ZPRACOVÁNÍ DATABÁZE HISTORICKÉ KULTURNÍ KRAJINY V RÁMCI PŮVODNÍHO NADAČNÍHO PANSTVÍ CHOUSTNÍKOVO HRADIŠTĚ

 

(kapitola 6.B.c)

 

 

Eva Dlouhá, David Jech

  

Panství Choustníkovo Hradiště

Bývalé nadační panství Choustníkovo Hradiště představuje jedinečný barokní krajinný komplex, který se vyznačuje především architektonickou, sochařskou a krajinnou tvorbou významných osobností své doby. Činnost majitele panství Františka Antonína hraběte Šporka se nesoustředila pouze do nejznámější části na jihozápadě tohoto území při toku řeky Labe, proslulou národními kulturními památkami Kuks a Braunovým Betlémem v Novém lese, ale v podobě kompozičních prvků v krajině (sochařské výzdoby, drobné sakrální architektury, významných krajinných solitér, alejí…) se rozrůstala po celém panství. V území je řada těchto prvků, včetně původní kompozice, dodnes zachována.

 

Management databáze zájmových prvků

Pro potřeby managementu a dokumentace stavu řešeného území byla založena databáze jednotlivých zájmových prvků. Předmětem zájmu byly veškeré prvky nacházející se na území bývalého panství Choustníkovo Hradiště. V této lokalitě o 24 katastrech bylo doposud zdokumentováno celkem 621 zájmových objektů. Doba jejich vzniku nebyla rozhodující, proto byly z důvodu možnosti co nejvěrnější rekonstrukce původní podoby celého území dokumentovány i lokality dnes již zaniklých nebo přemístěných prvků.

 

Objekty byly zjišťovány na základě literárních zdrojů, historických i aktuálních mapových podkladů, historických rytin a vedut i za přispění fundovaných odborníků. Po vytvoření základní kostry zájmových objektů byly prvky určovány a mapovány v terénu, byla pořizována fotografická dokumentace. Při terénních průzkumech se zároveň rozšířila řada vytipovaných zájmových objektů o ty, které zde byly zjištěny.

 

Základní členění zájmových prvků bylo prováděno na základě rozsáhlého seznamu – Thesauru“ poskytnutého koordinátorem projektu. Údaje byly ukládány do databázového programu Microsoft® Access 2002 a zároveň digitálně zanášeny (pod dílčím funkčním členěním – viz níže skupiny mapovaných prvků) do mapového prostředí GIS.

 

Vytvořená databáze představuje průběžný aktivní proces. Nové zjištěné prvky by do ní měly být interaktivně vkládány a stávající upravovány a aktualizovány. Databáze mimo jiné obsahuje údaje o stavu a stupni ohrožení jednotlivých zájmových prvků, zahrnuje návrh opatření k jednotlivým prvkům, čímž otevírá cestu obnovy a zachování jejich hodnot. Obsahuje také položku pro záznam již provedených zásahů a opatření. Podstatou fungování a zachování smyslu databáze je její pravidelná aktualizace. Aktualizace by měla být prováděna průběžně v rámci změn a zásahů u jednotlivých prvků. Minimálně pak 1× za 6 let by měla být obnovena v komplexním rozsahu. Společně s management plánem by měla být vyhodnocena všechna provedená opatření a stanoven nový návrh na další šestileté období.

 

 

Skupiny mapovaných prvků

  • kulturní architektonické památky a jiná sakrální architektura – kaple, sochy, reliéfy, křížky, boží muka, pomníky,
  • významné plochy, na kterých se tyto prvky nacházejí či nacházely,
  • altány, letohrádky, obytná a ostatní stavení,
  • vodní prvky – studánky, prameny, fontány, kašny, rybníky,
  • významné vegetační prvky – památné stromy, solitérní dřeviny, dřeviny tvořící kompoziční prvek v daném urbanizovaném prostoru či v krajině, aleje,
  • hřbitovy,
  • jeskyně a poustevny,
  • lomy,
  • přístaviště,
  • tábořiště,
  • zájmové technické prvky,
  • hraniční kameny,
  • stavební liniové prvky (mohutné pískovcové zdi, schodiště…),
  • mosty atd.

 

Sledované údaje  

  • objekt,
  • číslo objektu,
  • obec (příp. katastrální území),
  • datum vzniku,
  • evidence v seznamu Kulturních památek či Národních kulturních památek,
  • popis prvku,
  • pramen,
  • lokalizace,
  • zóna,
  • souřadnice,
  • fotografie,
  • autor,
  • zadavatel,
  • vlastník,
  • původnost (originál/novodobý prvek),
  • materiál,
  • využití,
  • samostatný prvek/skupina,
  • stav,
  • stupeň ohrožení,
  • doporučená opatření,
  • provedená opatření,
  • poznámka,
  • členění prvků dle seznamu „Thesauru“,
  • ID – číslo, funkční skupina, skupina, jednotlivé prvky,
  • pořadové číslo,
  • autor zápisu,
  • datum zápisu,
  • datum poslední změny.

 

Doplňující údaje k vybraným sledovaným znakům 

  • obec (příp. katastrální území) – u prvků nacházejících se v obci je uváděno jméno obce, u prvků nacházejících se mimo zastavené území obce – v jejím katastrálním území název katastrálního území,
  • pramen – zdrojové vstupní údaje různého charakteru se uvádí ve zkratkách, jejich výčet a identifikace pak v seznamu použitých pramenů,
  • lokalizace – lokalizuje prvek na jeho prvotním stanovišti, na změnu polohy upozorňuje „poznámka“ a současné umístění je pak uváděno u „popisu“ prvku,
  • zóna – identifikace lokalizace v rámci zón vymezených pro panství Choustníkovo Hradiště (udává místo polohy původní, případně druhotné),
  • souřadnice – z důvodu ochrany a bezpečnosti jednotlivých prvků se v databázi uvádí jen orientační údaje (přesnost lokalizace cca 500 m),
  • stav a stupeň ohrožení jsou řešeny číselnou stupnicí – viz níže,
  • doporučená opatření – vyplývá ze současného, často neuspokojivého stavu zájmového objektu a předkládá vhodné ošetření a postup vedoucí k uchování jeho hodnoty (návrh vypracovává dle charakteru prvku odborník z daného oboru).
 

Stav

0 – nehodnoceno.

1 – nevratný.

Prvek zanikl nebo je nevratně poničen (zdevastován). Ani okamžitý zásah nemůže obnovit jeho původní hodnotu.

 

2 – neuspokojivý.

Prvek je výrazně poškozen (zanedbán), hrozí další devastace, příp. představuje hrozbu pro své okolí. Je nezbytný okamžitý odborný zásah – restaurátorský, stavební, arboristický, regenerační… (individuálně – na základě specializované oborové dokumentace).

  

3 – uspokojivý.

Prvek je v relativně dobrém stavu, často dlouhodobě bez odborného dohledu a systematické péče. Jednotlivě se objevují dílčí poškození či závady, ale naléhavě nehrozí další závažná devastace nebo ohrožení okolí. Výhledově bude nezbytná regenerace, rekonstrukce, příp. zpracovaní restaurátorského záměru. Je třeba provádět pravidelnou kontrolu a intenzivní údržbu.

  

4 – dobrý.

Prvek je v dobrém stavu, zatím nevyžaduje žádné zásahy, místy se mohou objevovat nepatrná lokální poškození, nutná pravidelná kontrola a údržba.

  

5 – výborný.

Prvek ve výborném stavu (po rekonstrukci), dlouhodobě vyžaduje pouze běžnou péči a kontrolu.

 

 

Stupeň ohrožení

 

0 – nehodnoceno

 

 1 – vysoký

Prvek nacházející se často na exponovaném místě, kterému hrozí nebezpečí zcizení, vandalismu a další negativní vlivy: klimatické, přírodní podmínky, doprava a průmysl. Tito negativní činitelé způsobují jeho chátrání, rozpad, ztrácí se modelace sochařských děl, dochází k úhynu významných krajinných a okrasných dřevin atd.

Prvky nejsou chráněné vůči okolním negativním vlivům ohrazením, zastřešením, živým plotem atd. Mnohdy se jedná o prvky nacházející se podél cest mimo zastavěné území nebo naopak ve veřejných prostranstvích sídla.

 

 2 – běžný

Prvku hrozí menší riziko nepředvídatelných ničivých klimatických a přírodních vlivů, zcizení, negativních vlivů dopravy a průmyslu. Často se nachází na bezpečnějších lokalitách – v prostorách vyhrazených pro veřejnost, v zahradách soukromých domů či jiných objektů, na odlehlejších místech, kde hrozí menší riziko poškození.

Jedná se často o prvky těžce přemístitelné bez pomoci vhodné techniky (velké sochy, kapličky, boží muka…), ostatní stavby, prvky přírodní (dřeviny, prameny, studánky…) nebo komplexněji pojatou úpravu (např. zahrada Hospitálu).

  

3 – minimální

Prvek je dobře zabezpečen před zcizením, chráněn vůči klimatickým a přírodním vlivům, vlivům dopravy a průmyslu (zastřešením, oplocením, polohou…). Může se nacházet v nepřístupném místě sídla nebo naopak v přírodě mimo dosah vandalů, nemusí být zanesen do průvodců, map či jiných informačních zdrojů.

Často se jedná o prvky umístěné v budovách (např. Hospitál – lapidárium).

 

 4 – žádný

Prvek neexistuje (zanikl) nebo je nevratně poškozen do té míry, že se nedá uvažovat o jeho dalším ohrožení.

 

  

Dílčí faktory ohrožení prvků:

  1. zcizení,

  2. poničení vandaly,

  3. solení vozovek,

  4. poškození dopravními prostředky,

  5. klimatické vlivy (vítr, déšť, povodeň, úder blesku, vyšší vzdušná vlhkost…),

  6. podmáčení,

  7. pád stromu,

  8. pohlcení vegetací nebo zeminou,

  9. porůstání mechem,

10. znečištění výkaly (ptactvo),

11. civilizační stres,

12. zanedbaná údržba a péče,

13. negativní stavební, restaurátorský a arboristický zásah.

 

Program Microsoft® Access 2002 umožňuje výše uvedené údaje členit dle potřeb uživatele. Nabízí vytvoření přehledné tabulky a více pracovních formulářů, jejichž data jsou mezi jednotlivými z nich interaktivně přenášena, dle aktuálních potřeb správy zájmových objektů. Přiložené formuláře: Evidence zájmových prvků a Evidence provedených opatření představují 2 různé verze formuláře pro shodný zájmový prvek  (Soubor křesťanských Ctností a Neřestí).

 

Práce na tvorbě databáze započaly v 2. pol. roku 2005. Jejím posláním je vedle podání základních a přehledných informací o významných kulturních, krajinných a kompozičních prvcích v daném území zejména využití pro management území, který by měl řídit úřad navržené pověřené osoby – „site-managera“ ve spolupráci se specialisty z různých oborů. Předpokladem správného využití tohoto nástroje je průběžná aktualizace zejména v oblasti získání nových poznatků, návrhů a jednotlivých provedených opatření.

 

 

Obrazek

Evidence zájmových prvků.

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Evidence provedených opatření.

 

 

 

LITERATURA

JECH, D. & DLOUHÁ, E. (2007): Zpracování databáze historické kulturní krajiny bývalého nadačního panství Choustníkovo Hradiště. – In: Tvorba měst a péče o městskou zeleň. Sborn. přísp. z odborn. semin., 4. 9. 2007, Průhonice. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, s. 22–26, ISBN 987-80-85116-56-4.

 
 

 

 
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko