Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

BAROKNÍ KRAJINA FRANTIŠKA ANTONÍNA ŠPORKA

(část 1., kapitola 1)

 

 

David Jech, Věra Vávrová, Eva Dlouhá                                     

 

 

Národní kulturní památky Kuks a Betlém patří mezi nejpozoruhodnější díla doby baroka. Historicky představovaly součást panství hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738) – Choustníkovo Hradiště, které se nacházelo na jihovýchodním okraji podhůří Krkonoš na horním toku Labe. Hrabě svým osvíceným myšlením a schopností proměnit ideje ve skutky vtiskl tomuto území nezaměnitelnou podobu. Na břehu řeky Labe vybudoval proslulé lázně Kuks (Kuckus-Baad) a opodál barokní komplex Braunova Betléma. Hrabě se obklopil vynikajícími umělci, kteří tvořili nejen v centru panství, ale systematicky a nápaditě v duchu barokní kompozice pronikali do všech jeho koutů. Nejen velice kvalitní pískovec představoval zdroj materiálu pro tvorbu sochařských děl, ale také vegetační prvky – stromy se staly předmětem uměleckého vyjádření a kompozičního krajinného chápání. Došlo tak k mistrnému promyšlenému propojení barokní architektury, sochařství a malířství s přírodou v jeden komponovaný celek. Vzniklo tak vrcholné dílo barokní krajinářské kompozice s mimořádnou koncentrací uměleckých děl, území s osobitým geniem loci. Kuks  současně představoval ve své době na přelomu 17. a 18. století významné centrum společenské, kulturní i duchovní.

 

 

 

Obrazek

 

F. A. Špork rýsuje ochranný kruh kolem buku, hraběcího symbolu (FAGUS), jehož koruna vyrůstá z navršených knih, medaile Ch. Wermutha, 1730.

 

.

Krajina panství Choustníkovo Hradiště byla studována v rámci mezinárodní spolupráce s Deutche Bundesstiftung Umwelt (DBU), World Heritage Centre (WHC), Fachhochschule Potsdam a Brandenburgische Technische Universität Cottbus na projektu „Vývoj koncepcí a nástrojů pro záchranu národně cenných kulturních krajin na příkladu světového kulturního dědictví UNESCO“. Toto téma bylo řešeno v rámci zpracování „Kulturně historické analýzy oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště“.

 

Prvotním předpokladem bylo studium rozsáhlé literatury a shromáždění historické dokumentace písemné i obrazové včetně starých map. Zde se postupovalo podle ověřených metod historické práce užívaných například při zpracování stavebně historických průzkumů. Historické dokumenty byly získány z různých zdrojů – archivů, muzeí, knihoven, sbírek grafik apod. Značný význam pro kulturně historickou analýzu dané oblasti měly mapové podklady včetně historických maleb panství, prvního, druhého a třetího vojenského mapování, map stabilního katastru, leteckých snímků z počátku 20. stol. a současných základních a ortofoto map. K dispozici byly také stavebně historické průzkumy Národního památkového ústavu, lesní hospodářské plány, digitální mapové podklady MŽP, oborové územní podklady a předchozí studie prováděné v zájmovém území.

 

Na základě studia dostupných podkladů následovaly terénní průzkumy území, kde se vedle získávání nových poznatků o území v reálu ověřovaly úvahy a teorie o smyslu utváření šporkovské krajiny. Prováděly se územní rozbory, analýzy, pořizovala se fotodokumentace a prováděl socioekonomický průzkum. Jako další z klíčových výstupů vznikly registry (databáze) zájmových prvků a dokumentů.

 

Uvedeným výzkumem bylo doloženo, že F. A. Špork se svými umělci krajinu nejen respektoval, ale i umělecky dotvářel v duchu promyšlené barokní kompozice. Součástí umělecké tvorby byla příroda sama se svým reliéfem, vodními toky, lesními porosty, jednotlivými rostlinnými prvky a zejména specifická atmosféra území – genius loci.

 

Svůj vzatk ke stromům demonstroval Špork vlastním kryptogramem FAGUS (Franz Anton Graf von Sporck), jehož litery symbolizovaly jeho jméno. Strom buk (latinsky – fagus), který tvořil součást přirozených porostů na šporkovském panství, se stal předmětem také jeho umělecké pozornosti. Vedle plastik volných či tesaných v rostlém kameni, nechal v lokalitě dnešního Braunova Betléma u Kuksu umělecky přetvořit právě buk, který představoval sv. Eustacha – patrona lovců. Ještě v r. 1778 byla tato řezba zaznamenána a popsána K. J. Bienerem von Bienenberg jako světec vyřezaný a malovaný, který se mění s růstem stromu.

 

Mnohem intenzivněji se umělecká tvorba na živých stromech projevila v bukovém porostu v údolí zv. Mariánské či Hubertovo ve vzdálenosti asi 5 km od Kuksu v severovýchodním koutu hradišťského panství. Toto údolí se stalo cílem loveckých kratochvílí hraběte Šporka a jeho přátel. Historik Biener von Bienenberg nás informuje o lese zv. Bokouš u Velké Bukoviny, kde se říká, že tu rostou svatí na stromech. Zde se prý kříží aleje, kde je mnoho vyřezaných a malovaných figur z buků. Tyto figury, zhotovené před 47 lety, rostou se stromy. Popsány jsou jednotlivé figury, které představovaly mudrce, světce, apoštoly, poustevníky apod. Apoštoly Petra a Pavla znázorňoval buk, který vyrůstal ze dvou kořenů. Nechyběl tu ani Šporkův symbol FAGUS a rok zhotovení 1731. Takové posvátné háje nebyly v Evropě zcela výjimkou. Vzhled tohoto umělecky pojednaného bukového lesa, kde byly i letohrádky, fontány a kamenné plastiky, se přirozeně časem měnil k nepoznání.

 

Shromážděním a zpracováním získaných mapových podkladů vzniklo několik nových a zatím v tomto rozsahu nezveřejněných map panství, které názorně poukazují na proměnlivost krajiny v čase. Strukturu utváření krajiny v době hraběte Šporka nejvěrněji zachycují zejména mapy z 18. stol. Neméně vypovídající je dobová ikonografie, zachycující jednotlivé zdánlivě nahodilé prvky v krajině, které však představují základní stavební prvky důmyslné barokní kompozice.

 

Z hlediska dřevinné skladby byla krajinná kompozice utvářena solitérními jedinci, alejemi a uskupením dřevin, které jsou názorně zachyceny na kolorované olejomalbě panství Choustníkovo Hradiště z roku 1754. Zde je zřetelně viditelný alejový systém utvářený v několika větších komponovaných celcích. Alejové stromy zde dvouřadě či jednořadě kopírují původní, dnes již převážně zaniklé komunikace, tvoří kulisu rybničním soustavám a vodním tokům, lemují okraje lesů či stojí při hranici panství. Aleje tvořily přirozené spojnice významných lokalit (obcí, odlehlých mlýnů, hájoven a statků, míst odpočinku či zábavy lázeňských hostů, světského a duchovního břehu lázní Kuks apod.). Dochované jsou konkrétnější záznamy aleje vedoucí ze Stanovic k Braunovu Betlému v Novém lese a dalších v jeho areálu.

 

  

Obrazek

FAGUS – buk jako symbol F. A. Šporka s personifikací Pravdy a Času.A. M. Wernerová – Ch. F. Boëtius, 1731.

 

 

Obrazek

Mapa panství Choustníkovo Hradiště, 1754.

 

Kompozice alejových dřevin se na této mapě rozkládají převážně mezi Labem a jižní hranicí lesního komplexu tedy v hospodářsky přívětivější části území. Severnější část je bohatší na lesní porosty a jen zdánlivě chudší na kompoziční prvky. Mapa prvního vojenského mapování z let 1764–1767 však dokládá, že i těmito místy procházely systémy alejí s důležitým posláním propojení významných míst. U některých alejí vedoucích lesy či propojujících nejvýznamnější místa kompozice, dokonce známe konkrétní sortiment dřevin. Například aleje v Novém lese a Mariánském údolí byly převážně bukové a dubové, alej spojující světský a duchovní břeh v Kuksu zase lipová. O této aleji mluví opěvná báseň Šporkova dvorního básníka G.B. Hanckeho o lázních Kuks „Na jedné straně ctnosti, z nich svítí krása ctných, na druhé v černé tmě je bída neřestných. Sem příchod zastíní jen stromořadí lip, pro ty co před žárem v létě hledají klid“. Ve stejné básni zmiňovaný tzv. Maillen-Wald byl patrně tvořen uskupením buků – dle belgického Maillen-Waldu „Tamhle je Maillen-Wald, kde na terče se střílí, kde maill a kuželky ukrátí dlouhou chvíli“.

 

Vedle bukových, dubových a lipových alejí měly své podstatné zastoupení ovocné aleje podél hranic pozemků, zejména polí a luk. Kreslená skica blíže neurčené obce získaná z rodinného archIvu Šporků udává konkrétnější představu o způsobu členění a uplatnění dřevin v krajině.

 

 

LITERATURA 

JECH, D., VÁVROVÁ, V. & DLOUHÁ, E. (2007): Strom v barokní krajině Františka Antonína Šporka. – In: Strom a květina – součást života. Sborn. vědec. konf., 4.–5. 9. 2007, Průhonice. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, s. 81–84.

 

 
 

 

 
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko