Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

HISTORIE ZÁJMOVÉHO OBJEKTU

ARCHIVNÍ DOKUMENTY

 

(kapitola 4.B.a) 

 

 

 

Věra Vávrová

 

Historický vývoj Kuksu a lesního areálu Betléma se specifickým zřetelem na krajinné prostředí sledujeme včetně vývoje okolní krajiny a obcí, z nichž většina tvořila součást bývalého panství Šporků Choustníkovo Hradiště. Jedná se hlavně o původní centrum dominia Choustníkovo Hradiště, obce sousední jako Stanovice, Slotov, Vlčkovice, Žireč (panství původně jezuitů) a další jako Velká Bukovina. Je nutné studovat i lokality sice vzdálenější, ale spojené historicky s osobou vlastníka Františka Antonína Šporka a to především panství Lysá n. Labem ve středních Čechách.

 

Osobnost F. A. Šporka, který byl zakladatelem lázní Kuks a duchovní tvůrce Betléma, přitahovala již několik generací badatelů i regionálních zájemců, kteří se zabývali jak jeho osobností, tak se věnovali plodům jeho ideové a tvůrčí činnosti. V rozsáhlé odborné literatuře lze sledovat vývoj názorů na tuto mimořádnou osobnost. Zcela zásadní je práce prof. P. Preisse (2003), která bude již těžko překonána. V této knize je i zhodnocení a soupis dosavadní literatury. Velmi důkladně je vývoj Betléma zpracován v publikaci J. Kaše – P. Kotlíka (1999) se zaměřením na památkovou péči. Výsledky nedávných archeologických průzkumů v areálu Betléma předběžně publikoval Památkový ústav v Pardubicích ve svých Výročních zprávách. Významné je pro naše téma studium místopisné literatury (Bieneneberg, Schaller, Sommer, Borufka aj.).

 

 

Archivní dokumenty

 

Šporkovští badatelé vycházeli, ponecháme-li stranou umělecká díla, ze studia pramenů archivních – především písemných dokumentů, ikonografie a soudobé literatury. Některé historické prameny byly přístupné, jiné se staly z důvodu různých přesunů a stěhování nedostupné. Řada archivních dokumentů je po uspořádání zpřístupňována až v současné době. Složité osudy archivních pramenů ilustruje zpráva archiváře V. Pituchy, který v r. 2004 nově inventarizoval a zpřístupnil badatelské veřejnosti fond Rodinný archiv Šporků uložený ve Státní oblastním archivu v Zámrsku (Pitucha 2005). Ve výše uvedeném archivu lze v současné době studovat další významný fond Velkostatek Choustníkovo Hradiště, kde jsou písemné dokumenty k hospodářským dějinám celého panství včetně lesních záležitostí nejen pro 18. století ale též pro 19. a 1. polovinu 20. století. Důležité pro sledování vývoje krajiny v rámci tohoto panství jsou mapy, které byly převzaty ze sbírky v Kuksu. Jsou zde zajímavé prameny související s vymezováním či spory o hranice panství v 18. století. V tomto východočeském oblastním archivu jsou uloženy ještě další archivní fondy s vazbou na Kuks: Milosrdní bratři a Hospitál v Kuksu.

 

Zcela zásadní význam pro rozkrytí událostí a činů F. A. Šporka mají deníkové záznamy sekretáře T. J. A. Seemanna v kalendářích v knihovně v Kuksu.

 

Změny s umisťováním fondů a sbírek mnohdy souvisí s politickým vývojem a se správními reformami. V době, kdy byl Kuks součástí okresu Trutnov (od r. 1960), byly předávány dokumenty i do zdejšího okresního archivu. V okresním archivu v Trutnově je nyní uložen fond Vlastivědné muzeum Kuks, který se v současné době pořádá (význam např. pro archeologii kraje). O základ muzejních sbírek se postaral regionální sběratel JUDr. Ernst Back. Zpráv o dění v obci se lze dočíst z pera obecních kronikářů   v kronikách z konce 19. až do 20. století. Sběratelskou činností získal trutnovský archiv významnou mapu ze začátku 19. století. Trutnovský archiv by neměl vynechat žádný zájemce o tento region, neboť je zde, vedle archivních dokumentů, soustředěno množství regionální literatury české i novodobé německé.

 

Jeden z nejvýznamnějších studijních pramenů pro badatele představují tzv. šporkovské kopiáře korespondence z let 1695–1738 uložené ve Sbírce rukopisů v Národním archivu v Praze, které byly badateli již značně excerpovány.

 

Významné informace o fungování nadace F. A. Šporka v minulém století, a to i ekonomické, jsou uloženy ve stejném archivu ve fondu Zemský úřad – Nadace F. A. Šporka 1920–1939. Studium tohoto fondu doplňuje informace získané autory publikací o Betlému (Kaše – Kotlík 1999), kteří čerpali z archivu Státního památkového úřadu.

 

 

LITERATURA

JECH, D., HENDRYCH,  J. a kol. (2007): Kulturně historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště. Průhonice VÚKOZ, v.v.i., s. 134.

 
 

 

 
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko